Dne 1.června 1901 bylo slavnostně otevřeno sanatorium Frankenstein, bývalá budova nemocnice v Podhájí.
O výstavbu se zasloužil Dr. Georg Gletter, narozen v roce 1868.
Původně studoval v chlapeckém semináři ve městě Graz. Šikanování v tomto ústavu nesnesl, a proto přešel na první veřejné státní gymnázium, kde v roce 1889 složil maturitní zkoušku. Pak studoval v Grazu medicínu. Ve svých 28 letech (v roce 1896) se poznal s farářem Kneippem. Později se usadil v hornorakouském Aistersheimu. Toto sídliště bylo léčebným místem i letoviskem, hojně navštěvovaným Vídeňáky. Tam v něm dozrálo rozhodnutí zabývat se vodoléčbou, a proto se ve Wörishofenu zúčastňoval Kneippových přednášek a navštěvoval zařízení, kde se uplatňovaly vodoléčebné procedury. Ve Wörishofenu se léčili i mnozí pacienti ze zahraničí, dokonce až z Ameriky. Farář Sebastian Kneipp zde zaměstnával trvale tři lékaře. Mnoho dalších přicházelo získat zde v tomto oboru zkušenosti.
Dr. Glettler zařídil v Aistersheimu vodoléčebný ústav jako „první rakouský vodoléčebný ústav podle systému preláta Kneippa“. Kontakt s Wörishofenem zesílil v roce 1897, v roce Kneippovy smrti.
Dr. Glettler dostal v tomto roce nabídku „American Kneipp Cure Company“ se sídlem v New Yorku na místo lékařského vedoucího sanatoria s 1.500 místnostmi a 30 rodinnými vilami, s ročním platem 4.200 dolarů, a současně nabídku od 1. vídeňského spolku pro přírodní léčbu, v níž ho Johann Mann z Rumburku žádá, aby v tomto městě zřídil léčebný ústav dle Kneippovy metody. Glettler váhal a chtěl podmínky v Rumburku nejdříve prozkoumat. Došla mu zpráva, že v Rumburku je 300 členů Kneippova spolku a že je zde i personál vyškolený ve Wörishofenu.
28. 12. 1897 uzavřel Glettler s Rumburkem smlouvu, podle níž měl dnem 1. 5. 1898 převzít řízení lázeňského ústavu, který byl ovšem v té době ještě ve výstavbě. Dr. Glettler mezitím přednášel ve Vídni, po celém Rakousku a v četných severočeským městech. Když v Rumburku zahájil doktor Gletter léčbu, přicházeli za ním pacienti, kteří se doposud léčili v Jabloneckých Pasekách (Schlag).
Prospekty z roku 1910 uvádějí jako majitele sanatoria Carla Dittricha z Krásné Lípy a jako šéflékaře MUDr. Burgharda von Barth-Wehrenalp.
Toto sanatorium poskytovalo řadu léčebných služeb
- Vodoléčbu dle profesora Winternitze, faráře Kneippa a Prieznitze včetně bylinných, jehličnatých, rašelinných., uhličitých a písečných koupelí
- Vzdušnou a světelnou terapii s kombinacemi záření barevným obloukovým světlem a žárovkami
- Pohybovou terapii spočívající v léčebné gymnastice, dechové gymnastice, ortopedii a masáži
- Elektroterapii, a to galvanizaci, faradizaci atd.
- Dietní terapii ordinovanou individuálně
- Inhalační terapii
- Psychoterapii
- Odtučňovací kůry
- Bylinné kůry
- Protinávykové kůry u alkoholiků a kuřáků
- Kůry horkým suchým vzduchem
- Uhličité koupele
- Medicinální lázně
- Elektroterapie
- Inhalace dle Dr. Bullinga
- Ruční a vibrační masáže
- Bodové nervové masáže dle Cornelia
- Léčebná gymnastika
- Rentgenová terapie
- Dietní kůry
- Radiová koupel
Provoz nemocnice
- Léčebný pobyt se doporučoval v trvání 5 – 6 týdnů. Poplatek za pobyt včetně osvětlení, otopu, obsluhy a lékařských zákroků v roce 1910 činil týdně 66 – 108 korun. Za děti mladší 12 let se platilo 25 korun týdně. Návštěvníci pacientů se mohli v ústavu stravovat, oběd stál 2,50 korun, večeře 1,50 korun a snídaně 0,50 korun.
- Vedení ústavu zajišťovalo i dopravu mezi nádražím a ústavem, kdy se za jedno spřežení platilo 2 a za dvouspřeží 3 koruny.
- Provoz ústavu byl celoroční.
zdroje:
http://archivrn.rumburk.cz/2007/06/11/frankenstein-slavi-1-cervna-106-narozeniny/
https://www.databazeknih.cz/knihy/franz-kafka-a-sanatorium-frankenstein-260430
-Informationem für sudetendeutsche Heimatsammlungen-sudetendeutches
-Archiv München
-Sanatorium Frankenstein 1910 Sanatorium
